pryč od lásky...
brána se otevírá,
jediná naděje zmírá.
srdce přestává bít,
člověk chtěl by ještě řít.
za láskou natahuji ruku,
jenže bta teď nasedá na loďku,
která veze ji do nicoty,
do zla,do ticha i do temnoty.
nbojím se zla,není taky smutek,žal,
jenže i tak,někdo jiný mi tě vzal.
byla to touha po tom co už vlastně mám,
byl jsi to ty sám.
nezasloužila jsem tolik něhy,
ani lásky co mi teď tak chybí.
měla jsem,měla tě ráda,
jenže pak smrt mi tě vzala.
a já už nevím co dál,
pro mě život skončil v minutě.
snad toho si se bál,že smrt,
za krátko rozevře své černé perutě.